CO SE OD KONÍ MŮŽEME NAUČIT

Být v přítomném okamžiku, vždy přesně tady a teď - upřímně, bez přetvářek

Kůň, ketrý před svou domestikací po miliony let úspěšně přežíval jakožto kořist, si stále zachovává  schopnost velmi dobře zhodnotit, kdy je potřeba jednat - a umí zareagovat bleskurychle. Na druhou stranu když zhodnotí situaci jako bezpečnou, dokáže krásně relaxovat a nedělat nic. Svůj život prožívá ve skoro stálem meditativním stavu této vědomé bdělé a zároveň uvolněné pozornosti.

Koně nám jakožto "predátorům" dávají jasnou zprávu o tom, co navenek vyzařujeme, jakým způsobem vlastně na naše okolí působíme. Ukazují nám, jestli to, co se snažíme vyjádřit, je autentické a pravdivé - jako by viděli do našeho nitra a nestrpěli žádnou přetvářku, jako např. hranou sebejistotu, když uvnitř máme strach a pochybnosti.

Když se necháme přítomností koně a jeho energie zavést do stavu uvolnění, pomáhá nám to se zklidnit a zároveň dokázat vědomněji jednat, když je to potřeba.  Tím začínáme svět vnímat z trochu jiné perspektivy.

Mým záměrem je s podporou svých koní Emmy, Dabira, Gobiho a Sahary a hříběte Eddieho provázet všechny, kteří o to mají zájem, na cestě k citlivému kontaktu se zvířaty a také se sebou.

V roce 2024 se nám narodily dva hřebečci - Elf (matka Emma) a Sunny (matka Sahara), otec je paint horse Slidegungster, oba jsou po něm krásně flekatí. 

Je moc zajímavé si jen tak v klidu sednout a pozorovat stádo, kde každý z jeho členů má své místo -  kdy jsou aktivní, kdy odpočívají, jejich vzájemné interakce...